Že dva roky staré změny v péči o ohrožené děti by dalším podobným případům měly zabránit? A to jak? Mohla byste to vysvětlit?

Už se nepodporují velké pěstounské rodiny - (od určitého počtu se odměna nezvyšuje a nelze, aby pobírali odměnu oba manželé a každý měl nějaké dítě) Zavedla se větší podpora a kontrola pěstounů, musejí mít tzv. doprovázejíci org., která pomáhá, ale i monitoruje rodinu a ev. problémy ( včetně vyhoření, přetížení atd.) Ale kontroly jsou i ze strany sociálek. Jsou povinná školení 24 hod ročně včetně manžela. Dále jsou dány počty hodin přípravy a prověření, což před novelou, také nebylo..

Znám osobně rodinu, která se profesionálně věnuje přechodné péči. Obdivuji tu sílu pokaždé znovu a znovu přijmout nového člena rodiny a dát mu tu šanci poznat péči jakou dokáže dát jen úplná rodina. Trvá to než soudy jakkoliv rozhodnou a to má ten človíček čekat v ústavu, jen aby si nevytvořil nějaké citové pouto? To ho raději necháte bez citu strádat měsíce, aby pak odcházel do rodiny jako psychický mrzák. Ty měsíce na začátku lidského života se nedají nahradit potom! Je lepší citovou vazbu vytvořit a pak jí předat dál než žádnou nevytvořit.

Nechci s Vámi polemizovat, ale znám pouze dva páry co se věnují pěstounské péči. Jedni byli velmi nepříjemní a vypočítaví lidé, u kterých bylo očividné že to dělají pro prachy. 

Další rodinku jsem potkal v Domaníně u bystřice nad Pernštejnem před pár lety. Byli to takoví náboženští alternativci s mesiášským komplexem a díky svým značně ujetým názorům dokázali škodit lidem, kteří je i nějakou dobu podporovali.

Vždy, když čtu o organizaci Barnevern tak si vzpomenu na tyto pošuky.

Snad jsou mezi pěstouny charakternější a normálnější lidé než co jsem měl já možnost poznat.

Děkuji za neodsuzování všech pěstounů. Proto je potřeba více o problematice mluvit a "ukazovat" i ta pozitiva. A rozlišovat formy pěstounské péče...

Ke vzdělání pěstounů musím poznamenat, že ne každý, kdo je schopný vychovat své dítě je schopen se postarat co by pěstoun o jiné dítě, nebo více dětí. A to z důvodu, že ne každý dokáže rozpoznat specifické potřeby například narušených dětí ze závadného rodinného prostředí, nebo postižených dětí. A člověk, jehož nedostatek vzdělání, nebo intelektu, mu nedovolí rozpoznat takové potřeby pak v konfrontaci, s pro něj nezvladatelným dítětem, často selhává a sám se stává nebezpečim pro takové dítě.

Máte pravdu. Je potřeba pro konkrétní dítě vybrat vhodnou rodinu.

Ale neznamená to, že se o opuštěné dítě nemůže dobře starat neodborník...

Karma jako blázen

Děkuji